Hlavní změna podle něj spočívá v tom, že neuvolněnému zastupiteli, tedy všem kromě primátora a jeho náměstků, kteří takové odměny ze zákona nepobírají, náleží měsíčně odměna pouze za jednu, a sice nejvýše honorovanou funkci.

„Doposud platilo, že v případě souběhu více funkcí, například funkce zastupitele, radního či předsedy výboru nebo komise, se odměny sčítaly a vyplácely až do výše součtu tří funkcí,“ uvedla první náměstkyně primátora Pavla Brady (SOS).

Výjimka z tohoto pravidla platí podle Freibergových slov pouze pro členy komise pro občanské obřady, tedy svatby, vítání občánků, a podobně, kterým je za tuto práci vyplácena navíc odměna 3 450 Kč.

Výrazně se odměny sníží předsedům

Jak uvedl, řadový zastupitel za výkon své funkce pobírá měsíční odměnu ve výši 1 690 Kč, neuvolněný radní 4 970 Kč a člen komise pro občanské obřady 3 450 Kč. „K výraznému snížení odměn došlo u předsedů výborů a komisí, kteří v minulém volebním období pobírali odměnu ve výši 3 750 korun měsíčně, a to navíc k odměně zastupitele či radního. Tato odměna byla od prosince 2010 snížena na 2 500 korun,“ doplnila Pavla Brady.

Novinkou od loňského prosince je, že členové výborů a komisí pobírají odměnu, pokud jsou z řad neuvolněných zastupitelů, ve výši 2 000 Kč měsíčně.

„Pokud nejsou členy zastupitelstva, obdrží vždy po uplynutí příslušného roku jednorázovou odměnu, která se bude odvíjet od počtu účastí na jednání příslušné komise nebo výboru. To znamená za účast na každém jednání 300 Kč,“ podotkl.

Odměna jen za jednu funkci

A jak vypadá odměna například předsedy kontrolního výboru zastupitelstva v praxi? Jak Freiberg dále řekl, protože jde o souběh funkcí zastupitele (1 690 Kč) a předsedy výboru (2 500 Kč), obdrží dotyčný místo původního součtu odměn za obě funkce pouze 2 500 Kč za funkci předsedy výboru.

„Pro srovnání: v minulém volebním období obdržel zastupitel, který byl současně i předsedou výboru, celkem 5 440 Kč. 3750 Kč za funkci předsedy výboru a 1690 za funkci zastupitele,“ sdělil s tím, že v případě, že byl dotyčný zastupitel také členem komise pro občanské záležitosti, navýšila se jeho odměna každý měsíc ještě o částku 3 750 Kč, celkem tedy dostával 9 190 Kč měsíčně.

Závěrem pak doplnil, že paušální náhrada pro osoby samostatně výdělečně činné zůstala v původní výši z roku, tj. 240 korun za hodinu strávenou na jednání orgánů samosprávy.

Lucie Orbanová

Poslanecké platy v lednu nečekaně zhubly

Když si poslanci odhlasovali pětiprocentní snížení platů a současně i zdanění paušálních náhrad, cítili se solidární s dalšími státními zaměstnanci. Jakmile se však nové částky projevily, zmizel mnohým z nich úsměv z tváře. Na účtech totiž měli rázem plus minus o dvacet tisíc korun méně.

Jak se s touto situací vyrovnali opavští poslanci?

Zbyněk Stanjura (ODS) vnímá situaci jako realitu. „Pro snížení platu i zdanění náhrad jsem ve sněmovně hlasoval stejně jako o tom, aby poslanci už veřejnou dopravou nejezdili od ledna zadarmo. Proto si myslím, že je všechno v pořádku,“ konstatuje poslanec Stanjura.

Poslanec Miroslav Opálka (KSČM) zastává názor, že paušální náhrady by se danit neměly. „Klidně jsem pro, aby byly snížené na současnou částku, ale neměly by být zdaněné. V danění náhrad nevidím žádnou logiku, ale osobně proti tomu nic podnikat nebudu,“ míní poslanec Opálka.

Poslanec Václav Klučka (ČSSD) vidí problém ve sloučení zdaňovaných náhrad se snížením platu do jednoho balíku. „Snížení svých platů jsme schválili v jednom a zdanění náhrad zase ve druhém zákoně. Proto byl nesmysl připočítávat zdanění náhrad k základnímu platu a ten pak snížit o pět procent včetně těchto zdaněných náhrad. V praxi to znamená, že poslanci budou sice brát méně, ale zaměstnavatel za ně bude hradit větší daně.

Záležitostí by se měla zabývat komise pro práci sněmovny i rozpočtový výbor,“ říká poslanec Klučka.

Jitka Hrušková