V každém případě si vedení Zemědělské společnosti Kylešovice zatím neví se zatopeným polem rady.

„Musíme počkat, až voda opadne, nic jiného nám nezbývá. Jestli se vsákne v kratší době, stihneme ještě zasít kukuřici na zeleno, ale pokud bude voda vytrvalá, necháme tuto část ladem. Ještě se o tom musíme poradit,“ říká předseda Dušan Šrajer.

Letošní situaci vnímá jako daleko horší než v roce 1997. Škody kylešovické Zemědělské společnosti už dosáhly 8,5 milionu korun a další na sebe možná nenechají čekat.

„Úplně nám shnila vojtěška a za chvíli už nebudeme mít čím krmit krávy,“ rezignovaně konstatuje Dušan Šrajer.

To, že v místech kdysi vedla část řeky, nepřímo potvrdila také vedoucí odboru životního prostředí opavského magistrátu Marie Vavrečková. „Dle starých map, které máme k dispozici, jsou v blízkosti levého břehu viditelné zákresy starého koryta.

Na otázku, kdy bylo staré koryto zrušeno a jaké byly konkrétní důvody této změny, neumíme odpovědět. Doklady o úpravách toku nemáme k dispozici,“ uvedla Vavrečková s tím, že předpokládají, že změny proběhly v začátcích 20. století.

„Problematiku komárů řešíme ve spolupráci s krizovým oddělením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a s krajskou hygienou. Vytvořili jsme seznam zatopených pozemků a ten jsme krajskému úřadu předali,“ vysvětluje postup Vavrečková.

Nyní je tato problematika podle ní plně v kompetenci krajské hygieny, potažmo jejích územních pracovišť. „Bylo provedeno místní šetření, vytipované lokality jsou sledovány s ohledem na možný výskyt komárů a je zajišťováno provádění sanačních postřiků a dalších potřebných úkonů,“ doplnila.

Lucie Orbanová, Jitka Hrušková