Česko zachvátila epidemie choroby zvané nedostatek zdravotních sester a dostupnost „léku" je ztížená. Požadavek Evropské unie na vzdělání všeobecných zdravotních sester zní jasně bakalářský stupeň platný v celé Evropě.

Zoufalý nedostatek zdravotních sester především na lůžkových zařízeních však vede ministerstvo zdravotnictví k úvahám o změně vzdělávacího systému zpět k maturitám. „Kromě nízkého platu vidím důvod nezájmu o toto povolání ve složitém vzdělávání. Pokud by se opět zjednodušilo, určitě by sester bylo víc," souhlasí předseda Lékařského odborového klubu ve Slezské nemocnici Dalibor Hudec.

„Z mého pohledu by šlo o krok zpátky. Vývoj vědy a techniky ve zdravotnictví vyžaduje vysokoškolsky vzdělanou sestru jako plnohodnotného spolupracovníka lékaře v lékařské praxi i v oblasti vědy a výzkumu, ve schopnosti pracovat s přístrojovou technikou v různých léčebných oblastech.

Její znalosti výsledků výzkumů do klinické praxe, pokroků ve vědě, nárůstu techniky a potřeb pacientů jsou daleko širší a preciznější než u středoškolačky," oponuje vedoucí Ústavu ošetřovatelství Slezské univerzity Jana Haluzíková.

Vysokoškolsky vzdělaná sestra pracuje samostatně

Mezi činností zdravotnické asistentky s maturitou a vysokoškolsky plně kvalifikované sestry je rozdíl a není možné, aby obě kategorie vykonávaly stejnou činnost. Zdravotnická asistentka provádí základní ošetřovatelskou činnost pod dohledem všeobecné sestry aplikuje inzulín, sleduje puls, krevní tlak a další odborně jednodušší výkony, na které ji střední škola připravuje.

Vysokoškolsky vzdělaná sestra pracuje samostatně bez odborného dohledu aplikuje inzulín a intramuskulární injekce, asistuje lékaři u odborných výkonů a odpovídá za odbornou ošetřovatelskou péči o pacienta.

„Budoucnost vysokoškolsky vzdělaných sester vidím v navýšení kompetencí, tedy v samostatném provádění dalších odborných výkonů. Lékaře nemohou nahradit, ale určité výkony mohou dělat samostatně tak, aby se lékař mohl cíleně věnovat specializovaným činnostem," přibližuje Jana Haluzíková svůj názor.

Slezská univerzita zahájila bakalářský studijní program Ošetřovatelství v oboru Všeobecná sestra Slezské univerzitě od září 2006 a ročně v něm může vzdělávat zhruba devadesáti studentům. Zajišťuje prezenční i kombinovanou formu bakalářského studia, dříve známou jako dálkové studium.

Vzdělání si v něm doplňují nejenom sestry z praxe, ale též absolventi jiných než zdravotnických středních škol. Zájem o studium je i v dnešní době demografické krize poměrně značný. Mnohé absolventky však po ukončení studia do praxe nenastoupí, nebo z ní brzy odejdou.

„Motivujeme je k práci ve zdravotnictví během celého studia, ale některé pak stejně dají přednost práci v jiném státě nebo v jiné oblasti. Důvod vidím v tom, že práce sestry není u nás finančně doceněná tak, jako v západních zemích Evropy. Je to povolání fyzicky, časově i emočně velmi náročné," míní vedoucí Ústavu ošetřovatelství Slezské univerzity v Opavě Jana Haluzíková.