Žena, který měla v rodném listě v kolonce narození 8. prosinec 1914, pochází ze Slovenska a posledních dvaadvacet let prožila ve vítkovském domově pro seniory.

Juliana Andrejková se narodila půl roku po vypuknutí první světové války v Driečné v okrese Svidník na východním Slovensku. Pocházela z deseti sourozenců a po brzké matčině smrti se o ty mladší musela postarat sama.

„V polovině třicátých let se se svým nastávajícím odstěhovala do Libčan na Královéhradecku, kde v nelehkých poměrech přečkala také válku. Po ní manželé odešli do Předměřic nad Labem, kde se také narodily jejich dvě děti," líčí Lucie Augustinová, sociální pracovnice z Domova Vítkov.

Těžký život jim ovšem byl souzen i nadále.

„Paní Andrejková pracovala na státním statku, v létě na poli, v zimě ve chlévě. Přesto se jí podařilo vytvořit krásné rodinné prostředí, za což se jí děti odměnily tím, že vystudovaly vysokou školu. Po manželově smrti se paní Andrejková musela vyrovnat s tíhou samoty. Přála si dostat se do domova důchodců, a to se jí po určité době vyplnilo. Ze sociálního zařízení v Hradci Králové později přesídlila v roce 1994 do Domova Vítkov, kde bydlela od jeho samotného otevření, což je úctyhodných dvaadvacet let," doplňuje životné příběh Lucie Augustinová.