Židovská komunita má v Hlučíně tradici od konce osmnáctého století a díky působení rodu Rothschieldů se koncem osmnáctého století takřka celý obchod ocitl v rukou židů. V roce 1931 byla v Hlučíně stržena synagoga a po válce zrušen židovský hřbitov. Náhrobky se často použily jako kámen do základů nebo k dláždění. Částečně na jeho ploše a v jeho těsném sousedství vyrostl po válce hřbitov Rudé armády. A právě do této lokality, vedle hřbitova Rudé armády, by se měl židovský hřbitov vrátit.

Diskusi na toto téma otevřel dnes již zesnulý historik Udo Wanderburg a problémem se zabývalo také vedení města. „V souvislosti s plánováním německého hřbitova v Hlučíně byla otevřena otázka hřbitovů obecně a v roce 2006 vzešla od hlučínského zastupitele Mojmíra Sonnka informace, že ví, kde jsou uloženy náhrobky ze zrušeného židovského hřbitova,“ komentuje počátek celého procesu mluvčí hlučínské radnice Jarmila Harazinová.

Minulý měsíc rada města zveřejnila záměr darovat pozemek za hřbitovem Rudé armády o rozloze sedmi set metrů čtverečních. Podle slov Jarmily Harazinové město pozemky daruje pouze v případě, že zájemce částečně obnoví židovský hřbitov a zachová průjezd k hřbitovu Rudé armády. Židovská obec tento záměr uvítala. „Momentální postup je takový, že rada vyhlásila záměr darování. Nyní se mohou hlásit zájemci. Předpokládá se, že bude pozemek darován židovské obci a ta na něm následně hřbitov ve spolupráci s městem obnoví,“ řekla Harazinová a dodala: „V tuto chvíli ještě nejde s určitostí stanovit časový horizont, kdy by se celý záměr mohlo podařit zrealizovat.“