Všechna zmíněná zvířata původně žila v Zoologické zahradě Ostrava. Ta s opavským muzeem už delší dobu spolupracuje, a tak nabídka ze zoo zamíří poprvé vždy sem. Žirafa je čtvrtým velkým savcem, kterého muzeum takto vystavilo. Preparát slona indického Calvina byl instalován v roce 2016, jeho mládě, samička Sumitra, je k vidění od roku 2017.

Letos v červnu si návštěvníci poprvé prohlédli i samce lva indického Sohana a nyní přibyl do „ostravské“ party další sameček, tentokrát žirafy Rothschildovy jménem Bořek. „Ten uhynul v září roku 2017, jeho kůži věnovala Slezskému zemskému muzeu (SZM) Zoologická zahrada a botanický park Ostrava. Jedná se o sbírkový předmět zoologické oborové činnosti naší sbírky,“ řekl Deníku Pavel Petr z oddělení ochrany sbírkových předmětů SZM Opava s tím, že preparát vznikal v tomto roce.

„Nejnáročnější bylo individuální přizpůsobení vzorového modelu trupu žirafy proporcím tohoto mladého samce Bořka, který uhynul ve stáří dvou a čtvrt roku,“ upřesňuje Petr. Preparát měří čtyři metry a deset centimetrů a váží kolem dvou set kilogramů. Žádný přesun se momentálně neplánuje, a tak by žirafa měla nadále zůstat vystavena v Historické výstavní budově.

Osud mladému samci nepřál

Jak už bylo řečeno, tak žirafí samec uhynul v roce 2017. V ostravské zoo se narodil 28. června 2015. Šlo už o v pořadí sedmnácté mládě žirafy, které se v tamní zoo narodilo a šestnácté, které se zde podařilo odchovat.

„V posledních letech se chov žiraf v lidské péči daří, což je velice pozitivní skutečnost především s ohledem na jejich velmi vážnou situaci v přírodě. I tři dříve odchovaní samci z ostravské zoo posílili ochranný chov v Evropě. Populace žiraf se v evropských zoo ale rozrostla natolik, že se naplnila kapacita všech chovatelských zařízení v celé Evropě a postupně nastal problém s umísťováním odchovaných jedinců. Proto byl vytvořen plán řízení a regulace populace, který stanovuje, že je možné do chovu pouštět jen ty jedince, kteří mají známo více než 75 procent rodokmenu,“ vysvětluje Deníku mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

Sameček Bořek ale bohužel tato kritéria nesplňoval, k chovu byl nevhodný a nešlo jej umístit do žádné jiné zoo. „Dne 26. září 2017 jsme po vyhodnocení a vyčerpání všech možností přistoupili k jeho utracení, především z důvodu zajištění bezpečnosti a zdraví ostatních žiraf. Tehdy byly v zoo tři dospělé samice a jeden starší chovný samec. A také kvůli ochraně a bezpečnosti chovatelů, protože mladý samec začal být agresivní a nebezpečný nejen pro ostatní žirafy, ale i pro chovatele. Kůže pak byla věnována SZM k preparaci, maso jsme využili jako potravu pro chované masožravce, čímž jsme ušetřili téměř dvacet tisíc korun za nákup hovězího masa, pro představu asi ze dvou krav, které by musely být pro krmné účely usmrceny,“ doplňuje Šárka Nováková k příběhu samce Bořka.

Hroch ještě čeká

Ještě dodejme, že opavské muzeum má ve svých sbírkách i další exemplář z ostravské zoo. Jde o kůži hrocha, kdy se ale začne preparát realizovat a kde bude případně vystaven, zatím není jasné. „Je nesmírně důležité uchovávat světové přírodní dědictví. Zoo takto chrání živá zvířata, která se po svém úhynu stanou předmětem zoologického studia a rozšíří muzejní sbírkový fond, který je přístupný všem badatelům.

V neposlední řadě vznikají výjimečné exponáty. Je-li exponát dobře a moderně vypreparován a uložen či vystavován při správných podmínkách, je jeho „životnost“ de facto stovky let,“ sdělil před nedávnem naší redakci mluvčí SZM Opava David Váhala.