Želízka v ohni, konkrétně dvacet kanárů, měl i na letošním jubilejním třicátém mezinárodním Mistrovství klubu chovatelů barevných a postavových kanárů a výstavě, která se konala v ludgeřovickém areálu chovatelů. Ani jeden ročník se svými „ptačími“ svěřenci nevynechal a za svou péči a práci byl znovu oceněn, obhájil titul u hodnoticí komise nejvyšší, Mistr klubu.

Zatímco někteří chovatelé preferují spíše papoušky a další exotické druhy, Arnošt Vraník se soustředí výhradně na kanáry a také poštovní holuby.

Mistrovství klubu chovatelů barevných a postavových kanárů a výstava kanárů a exotického ptactva. 19. listopadu 2022, Ludgeřovice.
VIDEO: Exoti byli k vidění na Opavsku, chovatelé vybírali šampiona

„Od dětství jsem měl v oblibě ptáčky. Můj děda je také choval, takže jsem to po něm tak nějak zdědil. On byl ptáčník, chytal stehlíky nebo čížky a já to dělal s ním. Dodnes mám k tomu doma i nářadí a umím to, ale už je nechytám, raději si je koupím. Kdysi jsem chodil na pole, ale dnes už se mi moc nechce,“ vypráví s úsměvem sympatický chovatel a předseda ostravského chovatelského klubu kanárů K2 a zároveň předseda Základní organizace Českého svazu chovatelů Ludgeřovice Arnošt Vraník.

Ochočit se dají

Kanárů má podle svých slov doma ve voliérách opravdu mnoho a je to koníček na plný úvazek. Mluvit se kanárci nenaučí, jsou to ryze zpěvní ptáci.

„A zpívají samečci, samičky ne. Ochočit se trošku dají, kanáři, stejně jako divocí ptáci, časem zkrotnou. Někteří doma kanáry i pouštějí ven z klece a oni se do ní umí i vrátit, ale nedoporučuje se to,“ říká Arnošt Vraník s tím, že zatím to vypadá, že jeho chovatelskou vášeň by mohl dále převzít jeho vnuk.

Holubi ví, kde jsou doma

Jak už bylo řečeno, tak kromě kanárů chová Arnošt Vraník také poštovní holuby, se kterými v sezoně absolvuje i soutěže.

„Od začátku května do začátku července je to asi dvacet závodů. Každý holub, když se narodí, dostane rodový kroužek, k němu náleží i kartička majitele holuba. Když má tři měsíce, začínají závody s holoubaty. Nejdříve se vyvážejí na tréninky, na vzdálenosti dvacet, padesát a šedesát kilometrů. Když je potom holub nasazen do závodu, dostane čip a jakmile přeletí určitý úsek, je snímám anténou. Funguje to jako GPS. Holuby odvezou na vybrané místo, vypustí je a oni se musejí vrátit na svá místa, přičemž se sleduje čas doletu, ten nejrychlejší vyhrává. Někdy rozhodují i centimetry,“ popisuje chovatel.

Chovatelská výstava ve Městě Albrechticích představila také neobvyklé plemeno slepic: holokrčky.
Chovatel na Bruntálsku představil strašidelné slepice holokrčky

Poštovní holubi se domů umějí vrátit vždy, funguje to ale jen jedním směrem.

„Například k vám by ode mě nepřiletěl. Kdybyste ale toho mého vypustila u vás, vrátil by se zpět ke mně,“ vysvětluje. A jak vlastně holub pozná, kam má přesně letět? „Oni to mají po tisíciletí geneticky zakódované. Dodnes se o tom vedou dohady, nikdo přesně neví jak, ale funguje to.“

A právě další akcí, která se v ludgeřovickém areálu chovatelů uskuteční, bude výstava poštovních holubů. Na programu je v neděli 11. prosince.