Změna času. Pro některé nepříjemnost, pro další přežitek. Každopádně změnu většinou pocítíme všichni. Mohlo by se říci, že na posun času jsou největšími odborníky hodináři. Těžko by se totiž našel člověk, který doma nemá žádné hodiny. Ať už nástěnné, náramkové či digitální. Změna času by se totiž nemohla obejít bez samotného aktu přetáčení hodin.

„Že by někdo přišel s tím, že potřebuje přetočit čas, se stává velmi málo. Ovšem v souvislosti se změnou pak lidé přicházejí hlavně kvůli opravám hodinek. Když si je přetáčejí, tak se jim například utrhne korunka a podobně,“ konstatoval hodinář Vilém Petrovský z Hněvošic.

Občané Opavy se v centru města špatně seřízených věžních hodin na Hlásce obávat nemusejí. Přesun hodin totiž probíhá bez přičinění lidských rukou. „Hodinový stroj je od rekonstrukce v roce 2006 řízen elektronicky,“ uvedl Roman Konečný z odboru kanceláře primátora opavského magistrátu.

Změna času je podle některých již přežitkem. Své o tom ví i lidé pracující ve vícesměnném provozu. „Pracujeme na tři směny, výrazně to ale nepociťujeme. Bylo by ale lepší, kdyby se čas vůbec neměnil,“ uvedl majitel firmy Betina Pavel Quis.

Posun hodin nepředstavuje výraznější problém ani pro dopravce. „Pro nás to není nijak zásadní,“ uvedl ředitel Městského dopravního podniku Opava Jaromír Walaski. Změna času se dotkne hlavně autobusové noční linky 229. Podle dispečerů se vůz během změny času přesune z jedné konečné zastávky na druhou bez cestujících.

S posunem času z letního na zimní nesouhlasí například Jana Gélová. „Jsem zásadně proti, nemá to takový smysl jako dřív. Nemám problémy se ´přetočit´ve smyslu biorytmu, avšak v některých momentech si stejně přepočítávám čas na ten středoevropský. Myslím si, že by měl být jenom jeden čas, a ne zimní a letní,“ mínila.

Podle Majky Třískové z Hrabyně je změna času zbytečná. „Letní čas by klidně mohl zůstat celý rok. Ten zimní stejně trvá jen pět měsíců, jako nyní od 29. října do 25. března příštího roku,“ uvedla.

Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916 v několika evropských zemí. Pravděpodobně jako první zavedly letní čas Německo a Rakousko-Uhersko. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918. V českých zemích byl zaveden až v roce 1979.