K poslednímu případu došlo v minulém týdnu v Opavě. Na tísňovou linku Policie ČR někdo před půl šestou večer oznámil, že v hypermarketu Albert v Olomoucké ulici se nachází bomba.

Příslušné složky okamžitě začaly jednat. Na místo ihned dorazila desítka policistů, policejní psovod se služebním psem, kriminalistický technik a přistoupilo se k evakuaci daných prostor. Velmi rychle se podařilo zjistit, kdo policii zkontaktoval.

Stopy vedly do areálu nedaleké psychiatrické nemocnice. Pachatelkou byla jednatřicetiletá žena z Frýdecko-Místecka, která se k činu přiznala.

„Jako důvod uvedla, že nechce být v léčebně a že v případě nutnosti raději chce do detenčního ústavu. Dále bylo zjištěno, že tato žena využila chvilky, kdy mohla telefonovat své matce, a při tom neočekávaně bez vědomí personálu nemocnice volala i na linku 158.

Dotyčná se zde léčí pro poruchu osobnosti," popisoval pozadí celého případu mluvčí opavské policie René Černohorský. Výjimečná situace byla zhruba po hodině a půl odvolána.

Třetí případ v rychlém sledu

Za poslední tři měsíce jde už o třetí případ podobného charakteru. V polovině března dvojice školáků nahlásila bombu v Základní škole Mařádkova, několik týdnů poté se totéž odehrálo také v další opavské „základce" Edvarda Beneše.

„V obou případech se toho dopustili nezletilí a mladiství pachatelé. Oproti minulým letům v tomto směru evidujeme nárůst," upozornil René Černohorský.

„Zatímco loni se řešilo snad jen jedno takové nahlášení, letos ještě neminul ani první půlrok, a něco takového nastalo už potřetí."

Falešné poplašné zprávy přitom podle něj naprosto zbytečně zaneprázdňují složky Integrovaného záchranného systému. Jejich pracovníci pak mohou chybět na místech, kde je jich skutečně potřeba. Volající si častokrát neuvědomují, že náklady vynaložené na evakuaci, zásah pyrotechnika atd. viník bude muset uhradit.

Částka se většinou šplhá do několika desítek tisíc korun. „Záleží na rozsahu a také na tom, jestli třeba na místo musí vzlétnout i vrtulník. Co se týká nezletilých osob, musí platit jejich zákonní zástupci, tedy rodiče," doplnil.

Zkušený operátor pozná, zda jde o vtip

S falešnými poplachy se nemusejí vypořádávat pouze na lince 158, neexistující požáry bývají hlášeny také například na tísňové lince 150, která připadá hasičům.

Mnohdy záleží na zkušenostech a schopnostech operátora, aby rozpoznal, zda jde o vážnou záležitost, nebo pouze „žert". „S takovými případy se nesetkáváme příliš často. Někdy se stane, že ze ,srandy' zavolají nějaké děti anebo opilci, ale operátor dokáže klást takové otázky, podle nichž zjistí, jestli se jedná o oznámení skutečné události, či falešnou zprávu," vysvětloval tiskový mluvčí krajských hasičů Petr Kůdela.

Někdy se lidé „planého" poplachu dopouštějí nevědomky. „Stalo se nám, že jsme obdrželi hlášení o požáru v lese. Pomocí našeho systému se nám ale podařilo zjistit, že v dané lokalitě nejde o požár, nýbrž o kontrolované pálení, které nám bylo dopředu hlášeno, proto se nikam nevyjíždělo," pokračoval Petr Kůdela s tím, že je podezřelé věci lepší hlásit:

„Někdy nám lidé nahlásí třeba výskyt kouře. Ve finále zjistíme, že o nic vážného nešlo. Lepší je ale takové věci oznámit, protože častokrát díky tomu třeba zavčas podchytíme požár a tak dále."

Záchranářská linka bývá nadužívána

Určité zkušenosti s falešnými oznámeními mají také krajští záchranáři na lince 155. Jedná se však spíše o sporadické záležitosti.

„To, že někdo zavolá záchranáře k neexistující nehodě a podobně, se stává opravdu, ale opravdu minimálně. Spíše se musíme porovnávat s tím, že linka je nadužívána," popisoval tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl.

Někteří tísňovou telefonní linku vytáčí i v případech, kdy se na záchranáře obracet nemusí. Proto se stává, že sem zavolají lidé, kteří trpí zvýšenou teplotou či jiným banálním onemocněním: „Najdou se notoricky známé postavy, jež operátoři snadno odhalí. Ozývají se třeba i lidé, pro něž je prostě pohodlnější zavolat sanitku na převoz, a mohli bychom pokračovat.

Pokud by záchranáře v tu chvíli skutečně někdo potřeboval, mohli by být na zbytečném výjezdu."

Jeho cena se může vyšplhat až do několika tisíců korun. Vše záleží na vzdálenosti, počtu najetých kilometrů atd. Složité by bylo vznést proti lidem, kteří nadužívají linku 155, trestní oznámení.

„Je to těžce postižitelné. Hranice mezi nadužíváním a zneužíváním bývá velmi tenká. Lidé nám někdy volají třeba proto, že nemohou sehnat číslo na příslušnou nemocnici, oddělení atd. Takové většinou poučujeme. Záleží na tom, jestli tam je zlý úmysl, nebo ne," zakončil Lukáš Humpl.